Jak vypadalo září u nás ve třídě Koťátek?
Tak se pojďme podívat.
Děti se postupně adaptovaly na nové prostředí. Ne všechny děti však zvládnou přechod z maminčiny náruče do školkovského prostředí bez problémů. V téhle době Covidu to měli noví „žáčci“ ztížené měřením teploty a kapičkou dezinfekce hned u dveří. Ale děti si zvykly a už berou automaticky, že tyto rituály patří k příchodu do školky.
Rodičům doporučujeme zbytečně neprodlužovat ranní loučení. „Rozlučte se krátce, někdy totiž loučení představuje větší problém pro rodiče než pro dítě, proto je zbytečně nestresujte. Buďte dítěti oporou a poskytněte mu pocit bezpečí. Každý den si s dítětem povídejte, jak bude den probíhat, kdo a kdy si pro něj do školky přijde (po obědě, po odpočinku). Buďte citliví a trpěliví. Vyprávějte si o tom, co dítě ve školce dělalo a co nového se naučilo. Ujistěte dítě, že je do školky neodkládáte. Vysvětlete mu, že je máte rádi a že nechodí do školky proto, že na ně nemáte čas nebo že s ním nechcete být doma. Každý má svět povinností – vy práci, vaše dítě školku.“ Dohodnutý čas ve školce je třeba dodržovat, aby dítě mělo jistotu, že jej rodiče ve školce nezapomenou.
V prvních týdnech jsme ve třídě vytvářeli a opakovali pravidla, jak se máme chovat ve školce, co se může a co se naopak nesmí. Postupně, jak se příroda oblékla do pestrobarevného podzimního kabátku, stejně tak pestrými se staly naše aktivity v mateřské školce. Hrajeme pohybové hry, učíme se básničky a písničky věnovanému tématu a povídáme si o houbách. Děti tvořily ve třídě lesík se zvířátky, třídili jsme houby do košíků podle barev. Barvili jsme a lepili muchomůrky, hříbky a společně jsme vytvořili nástěnku. A pak jsme si vyšli do opravdového lesa s pohádkovým námětem „houba Nosál“ – děti se staly součástí děje a aktivně se zapojily ve všech vzdělávacích oblastech.
Autor: Zuzana Sabóová, Iveta Divišová – učitelky mateřské školy